Stezkou Českem s vítězkou Hannah Grantu

Dlouho jsem měla takový sen, že sbalím batoh a vyrazím alespoň na měsíc do přírody. To se mi podařilo loni, když jsem objevila Stezku Českem a rozhodla se projít severní větev i se svou dalmatinkou Demi. A protože vás Stezka prostě nenechá na pokoji, i letos jsem se na část vrátila a prošla si alternativní etapu přes Rychlebské hory a zahájila jižní větev etapami 11. a 12., které vedou přes Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty.

Vyšla jsem akorát po dešti, vzduch se pročistil a bylo příjemně. Už po prvních kilometrech se objevily výhledy na známou beskydskou krajinu a mě zaplavila radost. Cítila jsem se jako doma. Občerstvila jsem se v Bufetu při Beskydě, kde tiše hrála hudba. Pohodovější atmosféru byste jen těžko hledali. 

Den jsem zakončila u Masarykovy chaty na Beskydě, kde jsou Stezkaři vítáni – značka, že na vás nikdo nebude divně koukat a vyjdou vám tu vstříc třeba s dobitím elektroniky, doplněním vody apod. Rozdělala jsem si stan u ohniště a za příplatek si dopřála sprchu – spoiler – první a poslední na této etapě.

Ráno mě přivítala jasná obloha a přede mnou se rýsovaly Javorníky. Na prvním větším kopci jsem potkala Aničku a hned bylo lépe; samota na stezce občas pálí. Na vrcholu Velkého Javorníku (1072 m.n.m.) jsme si užívaly klid a nádherný výhled, i když slunce začalo být dost silné. Dalším cílem byla rozhledna Stratenec – ideální místo k odpočinku nebo i k přespání. Doporučuji zásobit se vodou, hlavně na konci léta, studánky po cestě moc nejsou. 

Přespala jsem u horského hotelu Portáš, i když zde sice nemají štítek "Stezkaři vítáni", přesto mě uvítali vstřícně, doplnili vodu a dovolili postavit si stan na dětském hřišti, takže i druhá noc byla klidná. Ve slovenském pohraničí jsem myšlenky na medvědy neuměla zahnat o nic líp, než bych zahnala medvěda samotného, v civilizaci, v pohodlí nafukovačky a prostorného spacáku jsem ale po perném dni usnula velmi rychle.

Třetího dne už ráno udeřilo úmorné vedro. Vody bylo po cestě opět po málu. Nějakou najdete ve studánce pod Makytou, ale voda tam jen stála. Pro jistotu s sebou přibalte filtr. Na vrcholu Makyta můžete spočnout v přístřešku, doporučuji ale obědovou pauzu ještě o kousek odložit. Čtyři kilometry odtud je totiž výhled pod Butorky, kde, jak už název napovídá, posvačíte i s krásnými výhledy. 

Pod Pulčínskými skalami je studánka, která konečně tekla proudem, takže jsem doplnila vodu, zchladila se a razila dál, ale do další pauzy nebylo daleko. Hned na kraji Pulčína jsem si zašla na oběd do restaurace Stodola, kde Stezkaře vítají. Pak už mě čekalo posledních 7 kilometrů k vyhlédnutému noclehu nad Střelnou, kde jsou hned dva přístřešky, studánka, ohniště, kadibudka a krásný výhled. Na posledním kilometru nás zastihl déšť, ale bylo to vítané ochlazení. Opar z deště pak na večer nad lesy vyčaroval kouzelnou atmosféru.

Na poslední den jsem si nechala lehčích 17 km s menším převýšením na začátku. Hned ve Střelné jsem nakoupila tři litry vody a svačinu. Kousek za vsí jsem se ale napojila na pěšinu, která vedla podél potoka, takže o vodu na tomto úseku nouze nebyla. Když jsem vystoupala na Končitou, posvačila jsem s vědomím, že mám za sebou poslední kopec. Do Valašských Klobouků už to bylo jen dolů. Cesta vedla po lesních pěšinách a všude byl klid. 

Pokud přecházíte plynule do další etapy, do Valašských Klobouků možná nepůjdete, jelikož se jedná o odbočku. Minete pak ale tři místa na Stezce, která byla z toho dne nejlepší. Nejvíc se mi líbily Ploščiny neboli březový háj, ideální pro oddych. Dál po cestě je pozorovatelna Durch a kousek nad Klobouky ještě můžete vylézt na rozhlednu Královec a prohlédnout si z výšky cíl této etapy. Tu jsem zakončila sladkým obědem v restauraci Beseda, kde jsem pro samou radost, že jsem v cíli, zapomněla trekové hole. Díky síle sociálních sítí a dobrým lidem na mě ale do další etapy počkaly v turistickém centru.

Moje putování bylo náročné, ale zároveň naprosto osvobozující. Pokud přemýšlíš o vlastní výpravě, můžu Stezku Českem jen doporučit. Těší mě, že jsem měla možnost ji zažít naplno, a rozhodně s putováním nekončím.